Cane corso je přímým potomkem starověkých římských molosů. Tito váleční psi většího vzrůstu, jejichž předkem byla pravděpodobně tibetská doga, dokázali bojovat proti lidem, lvům i medvědům. Podle dochovaných vyobrazení je podoba těchto psů s cane corso nepopiratelná, tito psi přežili pád římské říše, byli chováni na dvorech u statků a usedlostech odkud pochází i jejich název cane corso, cane ( lat.canis – pes), corso (lat.corhos-ochránce, strážce domu). Cane corso se uplatňovali jako hlídači. Dříve se vyskytovali v celém území Itálie, v posledních letech se však uchovali především v Apulii a v přilehlých jihoitalských provincií. Za řádné plemeno byl cane corso Italiano uznán FCI v roce 1996.
Standard č.343, klasifikace FCI skupina II.
Povaha
Cane Corso je plně oddaný své rodině kterou bezmezně miluje a je připraven ji kdykoliv bránit. Je to klidné a vyrovnané plemeno. K cizím lidem je Cane Corso rezervovaný, nikdy ale agresivní. Zároveň je to velmi temperamentní a chytré plemeno, které v rukou úplného začátečníka může zkoušet, kam až může zajít, v nezkušených rukou se tak z rodinného společníka může stát neovladatelný velký pes. Je to pes co rád přemýšlí a pokud nemá vyžití, nudí se a zábavu si hledá sám, zdemolovaná zahrada, nábytek atd. Cane Corso je důležité od mala socializovat nejen s cizími psy, ale i ostatními zvířaty, se kterými může během života přijít do styku.
Kerberos Sirius 